Mikrobiom: proč si zaslouží naši péči

Ve své práci považuji dobře fungující trávení za důležitou součást péče o zdraví. Právě při trávení se potrava rozkládá na menší složky, které se mohou vstřebat a které tělo využívá pro energii, obnovu i každodenní fungování. Záleží tedy nejen na tom, co jíme, ale také na tom, jak naše tělo potravu zpracovává.

Součástí tohoto procesu je také střevní mikrobiom – společenství bakterií a dalších mikroorganismů, které žijí v našich střevech.

Proč je střevní mikrobiom důležitý?

Střevní mikroorganismy pomáhají zpracovávat některé složky potravy, zejména vlákninu. Jejich význam ale přesahuje samotné trávení. Podílejí se na výživě střevní sliznice, spolupracují s imunitou a prostřednictvím různých látek komunikují s naším tělem.

Vyživují a podporují střevní sliznici: Při zpracování vlákniny vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Mezi ně patří především butyrát, který je důležitým zdrojem energie pro buňky tlustého střeva. Pomáhá udržovat střevní bariéru a podílí se na regulaci zánětlivých reakcí.

Pomáhají chránit před nežádoucími mikroorganismy: Obsazují prostor ve střevě, využívají dostupné živiny a vytvářejí látky, které mohou omezovat růst některých patogenů. Zároveň podporují ochrannou bariéru tvořenou střevními buňkami a vrstvou hlenu. Ta umožňuje vstřebávání živin a pomáhá omezovat průnik mikrobů a škodlivých látek do těla.

Pomáhají „trénovat“ imunitu: Mikroorganismy a látky, které vytvářejí, neustále komunikují s buňkami střevní sliznice a imunitního systému. Přispívají tak k tomu, aby imunita dokázala reagovat na skutečné hrozby a zároveň tolerovala neškodné podněty, například složky potravy a vlastní prospěšné mikroorganismy. Tato rovnováha je důležitá také v souvislosti s alergickými a zánětlivými reakcemi.

Podílejí se na tvorbě některých vitaminů: Některé střevní bakterie vytvářejí vitamin K2 a také vitaminy skupiny B.

Zapojují se do komunikace mezi střevem a nervovým systémem: Mohou například ovlivňovat tvorbu serotoninu v buňkách střevní sliznice. Serotonin je hormon, která ve střevě pomáhá například řídit jeho pohyblivost. V mozku se serotonit podílí také na regulaci nálady a spánku. Střevní serotonin však do mozku přímo nepřechází, dokáže však mozek ovlivňovat na dálku. Aktivuje totiž bloudivý nerv a tímto způsobem informuje mozek o tom co se děje ve střevě. Toto může mít vliv na naši náladu, míru stresu či úzkostných stavů.

Péče o mikrobiom začíná převážně u pestré stravy. Zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a semínka poskytují různé druhy vlákniny. Její množství je vhodné přizpůsobit vlastnímu trávení a při citlivosti přidávat postupně.

Také mikroorganismy potřebují výživu

Při podpoře mikrobiomu se často mluví o probiotikách. Důležité je ale také vytvářet podmínky, ve kterých mohou prospěšné mikroorganismy dobře fungovat.

Jednotlivé pojmy si můžeme představit jednoduše:

• Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství přinášejí zdravotní přínos.
• Prebiotika jsou cílenou výživou pro prospěšné mikroorganismy – například některé druhy vlákniny.
• Synbiotika spojují živé mikroorganismy a vhodnou výživu pro mikroby v jednom přípravku s prokázaným zdravotním přínosem.

Smyslem tedy není jen dodat mikroorganismy, ale myslet také na jejich výživu a prostředí ve střevě.

Vedle toho existují postbiotika: přípravky s neživými mikroorganismy nebo jejich částmi, které mají doložený zdravotní přínos. I když už tyto mikroorganismy nejsou živé, jejich složky mohou ovlivňovat například imunitní reakce a fungování střevní bariéry.

Mikrobiom začíná už v ústech

Mikroorganismy nežijí jen ve střevech. Vlastní mikrobiom mají také naše ústa – zuby, dásně, jazyk i sliznice.

Pokud se v zubním plaku vytvoří podmínky pro převahu bakterií podporujících zánět, mohou se objevit zarudlé nebo krvácející dásně. Dlouhodobý zánět může také přispět k rozvoji paradentózy.

Ústa navíc nejsou od střev oddělená. Se slinami polykáme mikroorganismy i látky, které vytvářejí. Žaludeční kyselina většinu mikrobů zneškodní, střevní prostředí a imunitu ale i tak mohou ovlivňovat.

Péče o ústa proto patří k celkové péči o zdraví

Základem péče zůstává čištění zubů a mezizubních prostor, pravidelná dentální péče a podle potřeby jemné čištění jazyka. Existují také ústní vody s živými probiotickými kulturami, určené k podpoře ústního mikrobiomu. Jsou doplňkem této péče.

Svůj mikrobiom má i kůže

Mikroorganismy na kůži spolupracují s její ochrannou bariérou. Také mezi střevem a pokožkou existuje propojení prostřednictvím imunity a látek vznikajících činností střevních mikrobů. Stav střevního prostředí tak může být jedním z faktorů ovlivňujících pokožku.

Má proto smysl věnovat pozornost trávení i samotné péči o kůži. Vedle jemného mytí a hydratace dnes existuje také kosmetika s probiotickými kulturami, včetně přípravků s živými mikroorganismy. Tato oblast se dále rozvíjí a výzkum přináší slibné možnosti například pro podporu péče o pleť se sklonem k akné.

Mikrobiom v celostních terapiích a poradenství

V rámci svých celostních terapií a poradenství věnuji pozornost trávení a podpoře střevního mikrobiomu. Společně hledáme zvládnutelné úpravy stravy a každodenních návyků. Podle potřeby můžeme probrat i vhodné přípravky, včetně individuálně sestavených probiotických a prebiotických směsí.

V této oblasti spolupracuji s firmou Fermatigo World, jejíž produkty nabízím, a čerpám také z poznatků mikrobiologa RNDr. Petra Ryšávky, Ph.D., který se dlouhodobě věnuje výzkumu mikrobiomu a vývoji různých přípravků s obsahem probiotik.

Mým cílem je propojit tyto možnosti s tím, co právě potřebujete, a najít konkrétní kroky, které můžete přirozeně začlenit do svého života.