Psychické příčiny bolesti zad

Psychické příčiny bolesti zad a jak se s nimi vypořádat

Bolesti zad nejsou vždy způsobeny jen fyzickou námahou nebo špatným držením těla. Velkou roli může hrát i dlouhodobý stres, přetížení, emoční napětí nebo způsob, jakým v běžném životě fungujeme.

Tělo na psychickou nepohodu často reaguje napětím. A pokud toto napětí trvá dlouhodobě, může se postupně projevit bolestí zad, beder, krční páteře nebo hlavy.

Mezi nejčastější psychické příčiny bolestí zad patří

• Stres a napětí: dlouhodobý stres vede ke svalové ztuhlosti, zejména v oblasti krční a bederní páteře.
• Úzkost a deprese: negativní emoce mohou vyvolávat napětí ve svalech a zhoršovat držení těla.
• Potlačované emoce: nevyjádřený vztek, smutek nebo frustrace se mohou projevovat jako fyzická bolest v zádech.
• Přetížení a tlak na výkon: lidé, kteří si na sebe kladou příliš vysoké nároky, nebo se neumí vymezit a říci „NE“ často pociťují bolesti zad spojené s pocitem „břemene nebo tíhy na ramenou“.
• Nedostatek odpočinku a regenerace: nerespektování potřeb těla a neustálé pracovní vytížení bez relaxace způsobuje únavu, vyčerpání a zvýšené napětí v těle.
• Nízké sebevědomí: sebevědomý člověk stojí vzpřímeně, jeho držení těla je pevné. Naopak ten, kdo se cítí nejistě, má často tendenci se hrbit. Později toto špatné držení těla může být zdrojem bolestí.

Naše prostředí a vnitřní nastavení mají obrovský vliv nejen na naši psychiku, ale i na fyzické zdraví.

Co se děje ve svalech a těle, prožíváme-li psychické nepohodlí?

1) Naše svaly v těchto situacích reagují napětím. Tento stav si můžeme uvědomovat nebo ho také vůbec nemusíme vnímat. Co když se ale v situacích, kde prožíváme nepohodlí nacházíme trvale?

Proti neustálému napětí se svaly brání zkrácením nebo vytvořením spoušťových bodů. Tyto zkrácené svaly a spoušťové body způsobují poté bolesti zad.

Co jsou spoušťové body nebo-li trigger pointy? Spoušťové body jsou tuhé uzlíky ve svalech, které se tvoří při svalovém přetížení fyzického nebo psychického původu.

Právě proto může být práce s tělem velmi důležitá. Někdy nestačí jen pochopit, proč napětí vzniklo. Tělo potřebuje dostat možnost zažít uvolnění, bezpečí a klid. Jemná masáž, hluboké uvolnění nebo klidná práce s dechem a vnímáním těla mohou pomoci nervovému systému postupně povolit a vytvořit prostor, kde se člověk znovu začne cítit lépe ve vlastním těle.

Velká část bolestí zad psychického původu přechází do chronického stavu.

2) Dochází k vytvoření blokád v energetických kanálech

Při stresu často prožíváme nepříjemné emoce, které v sobě potlačujeme nebo jim nevěnujeme pozornost. V celostním pohledu se takové dlouhodobé napětí může projevit jako určitý blok v těle, ve svalech, ve fasciích i v našem vnitřním prožívání.
V ájurvédě a dalších tradičních směrech se mluví také o narušení přirozeného toku energie. Ať už tomu říkáme jakkoliv, důležité je vnímat, že dlouhodobý stres se v těle může postupně ukládat a ovlivňovat naši pružnost, dech, držení těla i schopnost uvolnit se.

Jaké části těla jsou nejvíce postiženy?

• Bolesti krční páteře a zad: spoušťové body najdeme převážně v trapézovém svalu, zdvihači lopatky, ale i na svalech krku – ty poté často způsobují bolesti hlavy.
• Bolest hrudníku, mezižeberních svalů: příčinou může být přední pilovitý sval, šikmý zádový sval a často také nevhodné dýchání, které ve stresových situacích používáme.
• Bolesti zad a beder: na vině může být zkrácený bedrostehenní sval nebo čtyřhranný sval bederní a spoušťové body v hýžďových svalech.

Bolest beder, zad a páteře – pohled ájurvédy

Ájurvéda vnímá člověka jako celek. Dle ajurvédy jakákoliv bolest, jejíž příčinou není úraz, má původ v našem životním stylu, myšlenkách, emocích a v tom, jak reagujeme na výzvy života. To vše se odráží v našem těle a může vést k fyzické bolesti.

Tento přístup je také známý jako psychosomatika – existuje mnoho knih, které propojují jednotlivé části těla s psychickým stavem. Například bolesti zad mohou souviset s pocitem přílišné zodpovědnosti, tlaku nebo potlačených emocí.

Každý člověk je však jedinečný a univerzální pravidla neexistují. Každá bolest – ať už fyzická nebo psychická – souvisí s naším individuálním nastavením a životními zkušenostmi.

Pokud se chceme bolesti zbavit, je často nutné podívat se do sebe, uvědomit si, co děláme proti své přirozenosti a zvážit, zda to tak skutečně chceme.

Pokud ano, je důležité hledat způsoby, jak svůj životní styl přizpůsobit tak, aby podporoval i naše zdraví. Mnohem častěji je ale potřeba, životní styl upravit. Často tento krok bývá jeden z nejtěžších.

Tento pohled je mi blízký i v mé práci. Nevnímám tělo odděleně od toho, jak žijeme, co prožíváme a kolik prostoru máme pro odpočinek. Masáž pro mě proto není jen uvolnění svalů, ale také chvíle, kdy se můžeme zastavit, zklidnit a začít opět vnímat sami sebe.

Jak změnit návyky a způsob myšlení

Změna návyků je složitá, ale možná!

Je snadné sáhnout po léku proti bolesti, ale skutečná změna vyžaduje úsilí. Někdy ale máme pocit, že změna není možná, že jsme nuceni žít určitým způsobem a nemáme na výběr. Ostatní lidé mluví o nutnosti zvolit si priority, ale v praxi se to zdá být nemožné.

Můžeme pociťovat, že nás okolí nechápe, že nerozumí naší situaci. Můžeme mít také pocit, že v dané situaci musíme setrvat, i když nechceme nebo cítíme, že nám to neprospívá.

Když se svými zdravotními problémy žijeme dlouho, může se stát, že je začneme považovat za normální. A čím déle v tom setrváváme, tím těžší je vystoupit.

Často nás poté ke změně dovede až nemoc.

Já sama jsem se dlouhodobě potýkala s nespokojeností v pracovním životě. Nechala jsem se přetěžovat, nedokázala jsem se za sebe postavit, až jsem se dostala do syndromu vyhoření a rozvinuli se u mě silné úzkosti a deprese.

I když jsem věděla, že musím něco změnit, nedokázala jsem to. Stres naprosto ovládl můj život a moje myšlenky. Postupně se měnilo moje chování – izolovala jsem se, byla podrážděná, trápila mě velká únava a bolesti zad, beder i krční páteře. Bolesti hlavy byly pravidelné a často mě provázely celý den. Nakonec byly bolesti zad a beder tak intenzivní, že jsem měla problém dlouho sedět nebo i chodit. A stále jsem nevěděla, jak z toho ven.

Jak měnit své návyky

1) Nejlepší je zachytit první varovné signály: Všímejte si svých emocí, myšlenek a nepatrných bolestí, které tělo vysílá. Bolest tu není proto, abychom si vzali prášek, ale takto nás tělo informuje a žádá nás, abychom se o sebe začali zajímat.

2) Pozorujte, co se s vámi děje, když se necítíte dobře. Je to jen chvilkový stav, nebo už trvá delší dobu? Pokuste se popsat své pocity, emoce a myšlenky, které vám běží hlavou.

Následující otázky nejsou určené k tomu, abyste na ně museli hned najít odpověď. Mohou být jen jemným pozváním k zamyšlení. Někdy stačí jednu otázku nechat v sobě chvíli dozrát.

• Jak se cítím ve vztazích s partnerem, dětmi, rodiči, kolegy, sousedy….
• Jak se cítím v práci?
• Jak se cítím ve své domácnosti?
• Jaký mám vztah sám/sama k sobě?
• Umím vyjadřovat své emoce nebo je potlačuji?
• Neprožívám dlouhodobě nějakou nepříjemnou emoci?
• Mám čas sama/sám na sebe?
• Umím si říci o to, co potřebuji?
• Umím si nastavit hranice?
• Je v mém životě radost? Jaký je poměr radosti vůči povinnostem?
• Kdy mé problémy začaly?

3) Poté, co jste si zmapovali současný stav se ptejte sami sebe.

• Je to, co právě prožívám, opravdu to, co chci?

Tam, kde cítíte nepohodlí se zeptejte:

• Co bych chtěl/chtěla místo toho?

Popište si to co nejpřesněji, včetně toho, jak se budete cítit až toho dosáhnete. K popisu volte pozitivní formulace. Dejte si na to dostatek času.

Místo:

• „Nechci cítit bolest zad“, zvolte „Ve svém těle se cítím dobře, má záda jsou flexibilní a má páteř je pružná“.
• „Nechci se nechávat využívat.“, zvolte „Umím si říci o to co potřebuji a lehce odmítnu úkol, který je nad moje kapacity“

4) Porovnejte svůj současný stav s tím, co byste chtěli. Začněte hledat cestu, jak se k tomu přiblížit.

Když si např. stanovíte, že se „chcete cítit dobře ve svém těle“ Automaticky začnete hledat způsoby, jak toho dosáhnout. Nedávejte si velké cíle, ale reálné.

Např. Budu cvičit jógu každý den 30 min. Pokud jste doposud necvičili a máte problém s časem. Tak pro začátek si dejte cíl „Budu cvičit 15 min/3x týdně“

U nového cíle byste měli cítit, že je reálný, že je pro vás splnitelný. Jinak vás to odradí a nebudete dělat nakonec nic a setrváte v současném nevyhovujícím stavu.

Každý si volí svou vlastní cestu, nejde tu vůbec o rychlost změny.

Klíčem je zaměřit se na to, co chcete, ne na to, co nechcete.

Někdy je ale člověk tak unavený, přetížený nebo vnitřně zahlcený, že na podobné otázky ani nedokáže odpovědět. Hlava ví, že by bylo dobré něco změnit, ale tělo už nemá sílu. V takové chvíli nemusí být prvním krokem přemýšlení ani hledání řešení. Někdy je prvním krokem obyčejné zklidnění.

Právě zde může pomoci jemná podpůrná terapeutická práce s tělem: biodynamická masáž, práce s dechem, vnímáním těla nebo hluboké uvolnění nervového systému. Cílem není člověka tlačit do výkonu ani do rychlé změny, ale vytvořit bezpečný prostor, kde tělo může postupně povolit a člověk se může znovu začít vnímat.

Jak přijmout sama sebe a své emoce

Další důležitý krok je začít naslouchat sobě. Možná v sobě objevíte různé blokády, budete mít pocit, že změnu nedokážete zvládnout, že to nejde, neumíte to a nevíte jak.

Je důležité si uvědomit, co vám brání v dosažení toho, co chcete. Často je to strach nebo jiná silná emoce – nejistota, obavy, smutek, beznaděj, pocit viny či stud.

Prvním krokem je tyto emoce přijmout. Uvědomit si, že je cítíme, a dovolit si je prožít.

Je naprosto v pořádku mít strach nebo pochybnosti.

Každá nevyjádřená emoce v těle zůstává a může způsobovat napětí ve svalech a fasciích a následně způsobovat fyzickou bolest.

Pokud chceme své problémy řešit dlouhodobě, je důležité zaměřit se i na negativní emoce a pracovat s nimi.

Existuje mnoho cest, jak s emocemi, stresem a vnitřním napětím pracovat. Někomu pomůže psychoterapie, jinému koučink, dechová cvičení, meditace nebo jiná metoda, která mu dává smysl.

Mně je v této oblasti blízká především práce s tělem a emocemi. Vnímám ji jako jemnou cestu, která nemusí začínat slovy. Někdy se tělo nejprve potřebuje zklidnit, uvolnit a zažít pocit bezpečí. Teprve potom může být snazší vnímat, co se v nás opravdu děje.

Na mém blogu najdete také články o stresu, úzkosti a syndromu vyhoření. I v těchto oblastech může být dotek, práce s tělem velmi přínosná.

Postupné kroky k uzdravení

Jakmile začnete pracovat se svými emocemi, přirozeně se posunete blíže k tomu, co skutečně chcete. Nemusíte nikam spěchat: důležité je postupovat krok za krokem. Každý malý pokrok se počítá.

Pokud chcete své bolesti a napětí řešit hlouběji, začněte u sebe. Naslouchejte svému tělu, buďte k sobě upřímní a dovolte si hledat cestu, která pro vás bude bezpečná a zvládnutelná.

Někdy tou cestou může být změna návyků. Někdy rozhovor. Někdy pohyb. A někdy nejprve jen klidný dotek, dech a prostor, kde tělo může povolit.

Tělo nám často dává signály dříve, než si problém plně uvědomíme. Až mu začneme naslouchat, cesta k úlevě se otevře sama.