Úzkost je problém, se kterým se často s ostatními nepodělíme. V dnešní společnosti je toto téma stále tabu. To, že má někdo zlomenou nohu, většina lidí příjme bez zbytečných komentářů. To, že má někdo strachy, úzkosti, deprese je stále bráno jako nějaké stigma.
Možná vám běhá hlavou spousta otázek. Jak se zbavit úzkosti? Proč se vám to děje? Nebo třeba si nejste jistí, zda to, co prožíváte, je úzkost.
Já sama jsem byla od dětství hodně úzkostná, a myslím si, že právě moje touha zbavit se svých obav a strachů mě přivedla k zájmu o holistický pohled na člověka. Tento přístup mi ukázal, že vše v nás je propojené: fyzické, duševní, emocionální i sociální aspekty našeho života. Holistický přístup mě naučil vnímat úzkost nejen jako izolovaný problém, ale jako součást celkového obrazu, kde každá část ovlivňuje druhou.
Úzkost je intenzivní pocit vnitřního neklidu, obav nebo strachu, který se často objevuje bez zjevné příčiny. Člověk může cítit napětí v těle, zrychlený tep nebo potíže s dechem. Myšlenky se mu honí hlavou, často s pocitem, že se blíží něco špatného, i když nemůže přesně určit, co to je.
Úzkost poznáme podle nepříjemného pocitu neklidu, který může být doprovázen zrychleným tepem, pocením, sevřením v hrudi nebo problémy s dechem. Často máme myšlenky plné obav a představy o budoucích katastrofách, i když k nim není žádný konkrétní důvod. Někdy můžeme mít problém se soustředit, cítit napětí v těle nebo mít potíže se spánkem. Úzkost se projevuje jak na těle, tak na mysli, a může ovlivnit naši schopnost fungovat v každodenním životě.
Pod vlivem úzkosti můžeme být vůči svému okolí podráždění, nervózní nebo uzavření. Často reagujeme přehnaně na drobné podněty, můžeme být méně trpěliví, snadno podléháme svým emocím a emočním výbuchům, můžeme se snadno dostat do konfliktů. Poté následuje období, kdy se sice uklidníme, ale mohou se objevit stavy smutku, úzkostí, sebekritiky a výčitky.
Někdy se také stahujeme do sebe, vyhýbáme se sociálním situacím nebo hledáme únik do izolace. Úzkost může způsobit, že jsme méně pozorní k potřebám ostatních, protože se soustředíme na vlastní obavy a napětí. To vše může ovlivnit naše vztahy a způsobit nedorozumění nebo napětí v komunikaci s druhými. A opět to může v nás vyvolávat stavy smutku a sebevýčitky.
Vznik úzkosti je úzce spojený s reakcí našeho těla na akutní a dlouhodobý stres.
Úzkost může vzniknout jako následek dlouhodobého stresu, když jsou naše tělo a mysl vystaveny neustálému napětí a zátěži bez dostatečné možnosti odpočinku nebo regenerace. Když stres trvá dlouho, může narušit naši schopnost zvládat běžné situace, vyčerpat naše energetické zdroje a vytvořit podhoubí pro vznik úzkosti. Tento stav může vést k neustálým obavám, přehnanému přemýšlení a fyzickým symptomům, které jsou pro úzkost typické.
Rozdíl mezi akutním a chronickým stresem spočívá v délce a intenzitě trvání. Akutní stres je krátkodobá reakce na konkrétní událost nebo situaci, která spouští okamžitou fyziologickou a psychickou reakci, jako je například zvýšený tep, pocení nebo napětí. Tento typ stresu může být intenzivní, ale většinou odezní, jakmile situace pomine.
Chronický stres naopak vzniká, když jsme dlouhodobě vystaveni stresorům, jako jsou například problémy v práci a osobní konflikty. Tento stres je méně intenzivní, ale trvá déle, což může vést k trvalému pocitu napětí, vyčerpání a k rozvoji již zmíněné úzkosti.
Zatímco akutní stres je tělu přirozený a může být i užitečný v krizových situacích, chronický stres je škodlivý a má dlouhodobé negativní dopady na naše fyzické i duševní zdraví.
Jedním ze způsobů, jak na úzkost, je přijmout fakt, že změna je součástí života. Že to není nic ohrožujícího a rozvíjet v sobě důvěru. K tomu vám může pomoci peer konzultace.
Peer konzultace nabízí bezpečný prostor, kde si můžete popovídat s někým, kdo má podobnou zkušenost s úzkostí. Nejedná se o psychoterapii, ale jde o lidské porozumění a sdílení. Uslyšíte, co pomáhalo mě a co by třeba mohlo fungovat i vám. Společně budeme hledat způsoby, jak úzkosti vracet její reálnou podobu. Už pro vás nebude hrozbou. Budete s ní umět pracovat.
EFT terapie (techniky emoční svobody) je účinná metoda, která pomáhá zmírnit úzkost a strach tím, že kombinuje jemné poklepávání na akupresurní body s prací na emočních spouštěčích (situacích, které vyvolávají úzkost). Tím se uvolňují bloky v energetickém systému těla, které často stojí za přetrvávajícími pocity úzkosti. EFT pomáhá zklidnit nervový systém, snížit stresové hormony a postupně přetvářet negativní vzorce myšlení. Díky tomu se člověk lépe vyrovnává se strachy a získává kontrolu nad svými emocemi.
Podle ájurvédy úzkost a strach vznikají v důsledku nerovnováhy dóš. Převážně váty, avšak promítá se i do pitty a kaphy. Neustálé přemítání a zacyklené myšlenky tuto nerovnováhu dále posilují, což vede k ještě větší úzkosti. Často máme tendenci neustále analyzovat problém, protože nám to dává pocit kontroly a dočasně nás to uklidňuje. Ve skutečnosti však tento mentální kolotoč úzkost jen prohlubuje.
Úzkost nás také často žene k neustálé aktivitě – snažíme se vše stihnout, vyhnout se chybám a vyvíjíme na sebe velký tlak. Tento stresový režim opět zvyšuje vátu, což může vést k nespavosti, neklidu a nervozitě.
To co vyvolává úzkost je to, jak o dané situaci přemýšlíme.
Pokud je úzkost způsobena chronickým stresem, je důležité hledat jeho skutečnou příčinu. Samotné situace nám stres nepřivodí. To, co ho vyvolává, jsou naše myšlenky o dané situaci.
Proto je užitečné zaměřit se na pochopení vlastních vzorců myšlení a s nimi spojených emocí. Pokud potřebujete podporu, nebojte se vyhledat kouče, psychoterapeuta, eft-terapeuta nebo jinou metodu, která vám pomůže rozpustit vnitřní bariéry a přenastavit myšlení.
Úzkost, strach a stres mohou pořádně potrápit.
Zkuste je vnímat jako informátory a zkoumat, co vám chtějí sdělit.
Nepřehlížejte je a ani je nepotlačujte. Přijímejte je jako nástroje, které vás mají něco naučit a posunout dál na vaší životní cestě.