Jak na stres – druhy stresu

Stres je běžnou součástí našeho každodenního života, ať už nás čeká důležitá pracovní schůzka, řešíme rodinné problémy nebo nečekanou životní situaci.

Stres je tedy reakce těla na jakýkoli požadavek nebo výzvu. Může být způsoben vnějšími faktory (např. pracovní nebo školní povinnosti, finanční problémy) nebo vnitřními faktory (např. nemoc, emoční konflikty).

Jaké jsou příčiny stresu?

• Fyzické faktory: nemoci, úrazy, velká fyzická zátěž
• Psychologické faktory: strach před zkouškou, pracovním pohovorem, obava z autorit, strach říkat nepříjemné informace, pracovní tlak, mezilidské konflikty, životní změny, nadměrná pracovní zátěž, nedostatečné pravomoci, příliš velká zodpovědnost, nevyjasněné kompetence, nekomunikace
• Environmentální faktory: hluk, znečištění, nedostatek spánku

Jak vzniká stres – mechanismus stresové reakce

Když je tělo vystaveno nějakému stresoru, mozek vysílá signály do nadledvin, které uvolňují hormony, jako je adrenalin a kortizol. Tyto hormony připravují tělo na reakci „bojuj nebo uteč“ zvýšením srdeční frekvence, krevního tlaku a hladiny cukru v krvi.

V této chvíli tělo vypíná některé funkce, které nepotřebuje k přežití, jako např. imunitní systém, trávení. Ve stresových situacích nás také často nic nenapadá. Je to přirozené, ve stresové situaci se „vypíná“ část mozku zodpovědná za myšlení. Je to i ten důvod, proč většinou po odeznění stresové situace pak víme, co jsme měli říci.

Jaké typy stresu rozlišujeme?

Akutní stres: Krátkodobý stres, který je reakcí na konkrétní událost nebo situaci. Obvykle rychle odezní, jakmile stresor zmizí.

Chronický stres: Dlouhodobý stres, který přetrvává delší dobu. Tento typ stresu, pokud není adekvátně řešen, může mít vážné dopady na fyzické i duševní zdraví.

Eustres – dobrý stres: Tento typ stresu je potřebný, vede nás k tomu, abychom podali výkon, dodává nám energii. Když pracujeme pod vlivem tohoto stresu, tak pracujeme bez námahy a soustředíme se. Na konci nám často navodí příjemné, radostné pocity např. plánování oslavy, dokončení školy. Můžeme také říci, že tento stres nevnímáme negativně.

Distres – zlý stres: Tento typ stresu zhoršuje výkonnost, způsobuje fyzické a psychické problémy, snižuje kvalitu života. Po jeho překonání necítíme radost, nevidíme tam pozitivní výsledek. Dobrý stres může přejít ve zlý tehdy, když přestaneme mít vliv na situaci např. připravujeme oslavu, u které nám změní termín a my již víme, že nestihneme vše připravit.

Rozdíl mezi těmito druhy stresu tedy je v tom, zda máme vliv na dané události nebo nemáme vliv na dané události. Stres, ze kterého se umíme dostat, ten nás posiluje (eustres). Stres, ze kterého se neumíme dostat, neumíme najít řešení, ten nás ničí (distres).

Jaké jsou důsledky dlouhodobého půsovení stresu?

Fyzické: bolesti hlavy, zad, únava, zažívací problémy a různé civilizační nemoci

Psychologické: úzkost, deprese, problémy se soustředěním a koncentrací

Co dělat, když cítíme, že jsme ve stresu?

Cítit stres je přirozenou součástí života, ale klíčem k jeho zvládnutí je naučit se s ním efektivně pracovat.

Zde je několik osvědčených způsobů, jak pracovat se stresem

• Zastavte se a zhluboka dýchejte: Vědomé dýchání je jednoduchý a účinný nástroj k uklidnění mysli i těla. Velice účinný je při akutním stresu. Vyzkoušejte například techniku 4-7-8: nadechněte se na 4 sekundy, zadržte dech na 7 sekund a pomalu vydechněte během 8 sekund. Opakujte několikrát, dokud nepocítíte uvolnění.

• Pojmenujte příčiny stresu: Udělejte si chvíli na zamyšlení a zkuste přesně identifikovat, co vás stresuje. Už samotné pojmenování problému vám může pomoci nahlédnout na situaci z nové perspektivy a hledat konkrétní řešení.

• Soustřeďte se na priority: Pokud se cítíte zahlceni množstvím úkolů, sepište si je a rozdělte podle důležitosti. Zaměřte se nejprve na to, co je skutečně podstatné, a méně důležité záležitosti odložte nebo delegujte.

• Dopřejte si pauzu: Vyjděte na čerstvý vzduch, poslechněte si oblíbenou hudbu, nebo si dopřejte pár minut klidu na relaxaci. Krátká přestávka vám pomůže obnovit energii a nadhled.

• Připomeňte si své zdroje: Zaměřte se na své silné stránky, úspěchy a podporu, kterou máte kolem sebe. Uvědomění, že už jste zvládli řadu náročných situací, vám dodá odvahu a sebevědomí.

• Pečujte o své tělo: Vyvážená strava, pravidelný pohyb a dostatek spánku jsou nezbytné pro budování odolnosti vůči stresu. Fyzická pohoda jde ruku v ruce s duševním zdravím.

Každý člověk vnímá stres jinak, a proto je důležité najít přístup, který bude fungovat právě pro vás. Nezapomínejte být k sobě laskaví a dát si prostor na hledání těch nejlepších strategií.

Pokud máte pocit, že vám tyto postupy nepřinášejí úlevu a stres vás stále ovlivňuje, neváhejte se svěřit někomu blízkému nebo vyhledat odbornou pomoc.

Dlouhodobě působící stres může přerůst v chronický stav, který často vede k vážným fyzickým i psychickým obtížím. Nepodceňujte jeho dopady – včasná podpora je klíčem k návratu do rovnováhy.