Psychické příčiny bolesti zad

Psychické příčiny bolesti zad a jak se s nimi vypořádat

Bolesti zad nejsou vždy způsobeny jen fyzickou námahou nebo špatným držením těla. Často za nimi stojí i psychické faktory, které mají na naše tělo významný vliv. Až 80 % bolestí zad jsou způsobeny psychickou nepohodou.

Dlouhodobý stres, přetěžování, úzkost nebo potlačované emoce mohou vést k chronickému napětí svalů, zhoršenému prokrvení a nakonec i bolestem v oblasti zad, beder a páteře. Časté jsou i bolesti krční páteře a hlavy.

Mezi nejčastější psychické příčiny bolestí zad patří

• Stres a napětí: dlouhodobý stres vede ke svalové ztuhlosti, zejména v oblasti krční a bederní páteře.
• Úzkost a deprese: negativní emoce mohou vyvolávat napětí ve svalech a zhoršovat držení těla.
• Potlačované emoce: nevyjádřený vztek, smutek nebo frustrace se mohou projevovat jako fyzická bolest v zádech.
• Přetížení a tlak na výkon: lidé, kteří si na sebe kladou příliš vysoké nároky, nebo se neumí vymezit a říci „NE“ často pociťují bolesti zad spojené s pocitem „břemene nebo tíhy na ramenou“.
• Nedostatek odpočinku a regenerace: nerespektování potřeb těla a neustálé pracovní vytížení bez relaxace způsobuje únavu, vyčerpání a zvýšené napětí v těle.
• Nízké sebevědomí: sebevědomý člověk stojí vzpřímeně, jeho držení těla je pevné. Naopak ten, kdo se cítí nejistě, má často tendenci se hrbit. Později toto špatné držení těla může být zdrojem bolestí.

Naše prostředí a vnitřní nastavení mají obrovský vliv nejen na naši psychiku, ale i na fyzické zdraví.

Co se děje ve svalech a těle, prožíváme-li psychické nepohodlí?

1) Naše svaly v těchto situacích reagují napětím. Tento stav si můžeme uvědomovat nebo ho také vůbec nemusíme vnímat. Co když se ale v situacích, kde prožíváme nepohodlí nacházíme trvale?

Proti neustálému napětí se svaly brání zkrácením a vytvořením spoušťových bodů. Tyto zkrácené svaly a spoušťové body způsobují poté bolesti zad.

Co jsou spoušťové body nebo-li trigger pointy? Spoušťové body jsou tuhé uzlíky ve svalech, které se tvoří při svalovém přetížení fyzického nebo psychického původu.

Velká část bolestí zad psychického původu přechází do chronického stavu.

2) Dochází k vytvoření blokád v energetických kanálech neboli nádích

Při stresu cítíme často nepříjemné emoce, které v sobě potlačujeme. Tyto potlačené emoce poté způsobí vznik energetických blokád, kdy dojde k porušení toku energie v nádích (meridiánech).

Jsme-li vystaveni prostředí a situacím, které v nás působí diskomfort dlouhodobě, mohou následné blokády způsobit problémy ve fyzickém těle. Může dojít ke snížení elasticity fascií a vzniku trigger pointů. Fascie je pojivová tkáň, která obaluje svaly a umožňuje jejich pohyb bez tření. Když je fascie ovlivněna stresem, nedostatkem pohybu nebo špatným držením těla můžou vznikat bolesti nebo omezení pohyblivosti.

Jaké části těla jsou nejvíce postiženy?

• Bolesti krční páteře a zad: spoušťové body najdeme převážně v trapézovém svalu, zdvihači lopatky, ale i na svalech krku – ty poté často způsobují bolesti hlavy.
• Bolest hrudníku, mezižeberních svalů: příčinou může být přední pilovitý sval, šikmý zádový sval a často také nevhodné dýchání, které ve stresových situacích používáme.
• Bolesti zad a beder: na vině může být zkrácený bedrostehenní sval nebo čtyřhranný sval bederní a spoušťové body v hýžďových svalech.

Bolest beder, zad a páteře – pohled ajurvédy

Ajurvéda vnímá člověka jako celek. Dle ajurvédy jakákoliv bolest, jejíž příčinou není úraz, má původ v našem životním stylu, myšlenkách, emocích a v tom, jak reagujeme na výzvy života. To vše se odráží v našem těle a může vést k fyzické bolesti.

Tento přístup je také známý jako psychosomatika – existuje mnoho knih, které propojují jednotlivé části těla s psychickým stavem. Například bolesti zad mohou souviset s pocitem přílišné zodpovědnosti, tlaku nebo potlačených emocí.

Každý člověk je však jedinečný a univerzální pravidla neexistují. Každá bolest – ať už fyzická nebo psychická – souvisí s naším individuálním nastavením a životními zkušenostmi.

Pokud se chceme bolesti zbavit, je často nutné podívat se do sebe, uvědomit si, co děláme proti své přirozenosti a zvážit, zda to tak skutečně chceme.

Pokud ano, je důležité hledat způsoby, jak svůj životní styl přizpůsobit tak, aby podporoval i naše zdraví. Mnohem častěji je ale potřeba, životní styl upravit. Často tento krok bývá jeden z nejtěžších.

Jak změnit návyky a způsob myšlení

Změna návyků je složitá, ale možná!

Je snadné sáhnout po léku proti bolesti, ale skutečná změna vyžaduje úsilí. Někdy ale máme pocit, že změna není možná, že jsme nuceni žít určitým způsobem a nemáme na výběr. Ostatní lidé mluví o nutnosti zvolit si priority, ale v praxi se to zdá být nemožné.

Můžeme pociťovat, že nás okolí nechápe, že nerozumí naší situaci. Můžeme mít také pocit, že v dané situaci musíme setrvat, i když nechceme nebo cítíme, že nám to neprospívá.

Když se svými zdravotními problémy žijeme dlouho, může se stát, že je začneme považovat za normální. A čím déle v tom setrváváme, tím těžší je vystoupit.

Často nás poté ke změně dovede až nemoc.

Já sama jsem se dlouhodobě potýkala s nespokojeností v pracovním životě. Nechala jsem se přetěžovat, nedokázala jsem se za sebe postavit, až jsem se dostala do syndromu vyhoření a rozvinuli se u mě silné úzkosti a deprese.

I když jsem věděla, že musím něco změnit, nedokázala jsem to. Stres naprosto ovládl můj život a moje myšlenky. Postupně se měnilo mé chování – izolovala jsem se, byla podrážděná, trápila mě velká únava a bolesti zad, beder i krční páteře. Bolesti hlavy byly pravidelné a často mě provázely celý den. Nakonec byly bolesti zad a beder tak intenzivní, že jsem měla problém dlouho sedět nebo i chodit. A stále jsem nevěděla, jak z toho ven.

Jak měnit své návyky

1) Nejlepší je zachytit první varovné signály: Všímejte si svých emocí, myšlenek a nepatrných bolestí, které tělo vysílá. Bolest tu není proto, abychom si vzali prášek, ale takto nás tělo informuje a žádá nás, abychom se o sebe začali zajímat.

2) Pozorujte, co se s vámi děje, když se necítíte dobře. Je to jen chvilkový stav, nebo už trvá delší dobu? Pokuste se popsat své pocity, emoce a myšlenky, které vám běží hlavou. Odpovězte si na otázky.

• Jak se cítím ve vztazích s partnerem, dětmi, rodiči, kolegy, sousedy….
• Jak se cítím v práci?
• Jak se cítím ve své domácnosti?
• Jaký mám vztah sám/sama k sobě?
• Umím vyjadřovat své emoce nebo je potlačuji?
• Neprožívám dlouhodobě nějakou nepříjemnou emoci?
• Mám čas sama/sám na sebe?
• Umím si říci o to, co potřebuji?
• Umím si nastavit hranice?
• Je v mém životě radost? Jaký je poměr radosti vůči povinnostem?
• Kdy mé problémy začaly?

3) Poté, co jste si zmapovali současný stav se ptejte sami sebe.

• Je to, co právě prožívám, opravdu to, co chci?

Tam, kde cítíte nepohodlí se zeptejte:

• Co bych chtěl/chtěla místo toho?

Popište si to co nejpřesněji, včetně toho, jak se budete cítit až toho dosáhnete. K popisu volte pozitivní formulace. Dejte si na to dostatek času.

Místo:

• „Nechci cítit bolest zad“, zvolte „Ve svém těle se cítím dobře, má záda jsou flexibilní a má páteř je pružná“.
• „Nechci se nechávat využívat.“, zvolte „Umím si říci o to co potřebuji a lehce odmítnu úkol, který je nad moje kapacity“

4) Porovnejte svůj současný stav s tím, co byste chtěli. Začněte hledat cestu, jak se k tomu přiblížit.

Když si např. stanovíte, že se „chcete cítit dobře ve svém těle“ Automaticky začnete hledat způsoby, jak toho dosáhnout. Nedávejte si velké cíle, ale reálné.

Např. Budu cvičit jógu každý den 30 min. Pokud jste doposud necvičili a máte problém s časem. Tak pro začátek si dejte cíl „Budu cvičit 15 min/3x týdně“

U nového cíle byste měli cítit, že je reálný, že je pro vás splnitelný. Jinak vás to odradí a nebudete dělat nakonec nic a setrváte v současném nevyhovujícím stavu.

Každý si volí svou vlastní cestu, nejde tu vůbec o rychlost změny. Klíčem je zaměřit se na to, co chcete, ne na to, co nechcete.

• Soustřeďte se na řešení, ne na problém.
• Zaměřte se na to, jak dosáhnout toho, co chcete, místo abyste se trápili tím, co nechcete.

Jak přijmout sama sebe a své emoce

Další důležitý krok je začít naslouchat sobě. Možná v sobě objevíte různé blokády, budete mít pocit, že změnu nedokážete zvládnout, že to nejde, neumíte to a nevíte jak.

Je důležité si uvědomit, co vám brání v dosažení toho, co chcete. Často je to strach nebo jiná silná emoce – nejistota, obavy, smutek, beznaděj, pocit viny či stud.

Prvním krokem je tyto emoce přijmout. Uvědomit si, že je cítíme, a dovolit si je prožít.

Je naprosto v pořádku mít strach nebo pochybnosti.

Každá nevyjádřená emoce v těle zůstává a může způsobovat napětí ve svalech a fasciích a následně způsobovat fyzickou bolest.

Pokud chceme své problémy řešit dlouhodobě, je důležité zaměřit se i na negativní emoce a pracovat s nimi.

Existuje mnoho metod, které mohou pomoci, například:

• Psychoterapie: pomůže lépe porozumět sobě, svým emocím a našim podvědomým vzorcům, které jsme si osvojili převážně v dětství.
• EFT (techniky emoční svobody): pracuje s energetickými bloky v těle a pomáhá tím řešit stresové situace.
• Koučink: pomůže nám stanovit, co chceme a najít cestu, jak toho dosáhneme
• Jiné alternativní terapeutické metody: metoda RUŠ, kineziologie
• Další metody, jako jsou meditace, dechová cvičení, relaxace, aromaterapie.

Každý jsme jiný, a proto je důležité najít metodu, která nám osobně vyhovuje.

Postupné kroky k uzdravení

Jakmile začnete pracovat se svými emocemi, přirozeně se posunete blíže k tomu, co skutečně chcete. Nemusíte nikam spěchat – důležité je postupovat krok za krokem. Každý malý pokrok se počítá.

Pokud se tedy chcete bolesti zbavit natrvalo, začněte u sebe. Naslouchejte svému tělu, buďte k sobě upřímní a hledejte odpověď na otázku:

Co chci „já“?

Co mi mé bolesti/nepohoda/hněv/strach chtějí říci?

Tělo nám často dává signály dříve, než si problém plně uvědomíme. Až mu začneme naslouchat, cesta k úlevě se otevře sama.